Aktuálně
Nižší daně a další zvýhodnění pro dřevostavby mohou rozhýbat celý trh
O výraznější podpoře využívání dřeva pro stavební účely se mluví již delší dobu. Dokument Surovinová politika pro dřevo, kterou vláda nedávno chválila, stanovuje, že do roku 2035 by měl vzrůst podíl dřevostaveb u rodinných domů na trhu na 25 procent. Nyní činí podíl nových domů s dřevěnou nosnou konstrukcí zhruba 15 procent. Cílem je zvýšit využití dřeva ve stavebnictví Podle dokumentu je více cest, jak motivovat zájemce o nové bydlení k pořizování dřevostaveb. Je potřeba vytvořit pravidla pro vícepatrové dřevostavby do výšky 22,5 metru a také poskytnout daňová zvýhodnění. Agendu má na starosti ministerstvo zemědělství. „O tom, zda by bylo reálné dřevostavby daňově zvýhodnit, jednám s ministerstvem financí. Diskutujeme o tom, jestli by bylo možné snížit koeficient daně z nemovitosti, a to za předpokladu, že by v ní bylo použito určité procento dřeva jako stavebního materiálu,“ uvedl pro deník MF DNES ministr zemědělství Marek Výborný. Předmětem diskuzí nyní je, že snížení daně z nemovitostí by mělo dopad na rozpočty měst a obcí. Přesto zástupci ministerstva věří, že podpora dřevostaveb je velmi dobrým krokem, jak podpořit lepší využití dřeva ve stavebnictví. Ministr Výborný si dokonce umí přestavit i větší zvýhodnění, např. v podobě snížené daně z přidané hodnoty. Zároveň ale uznává, že tento krok je v současnosti prakticky nerealizovatelný. Vláda má velmi omezené rozpočtové možnosti, navíc chce eliminovat množství daňových výjimek. Ve Skandinávii je podíl dřevostaveb mnohem vyšší Zatímco změnu u DPH jsou skoro vyloučené, změny u daně z nemovitosti jsou dost reálné. Další zajímavou možností je zvýhodnění dřevostaveb při veřejných zakázkách, kde by podíl obnovitelných materiálů mohl tvořit až 20 procent z celku. V některých evropských zemích se dřevo jako stavební materiál využívá mnohem více než u nás. V čele jsou zejména skandinávské země. Např. ve Švédsku tvoří dřevostavby až 90 procent všech nových staveb. I v sousedním Rakousku tvoří dřevostavby kolem 33 procent nových domů, ve Švýcarsku a Německu se tento podíl pohybuje kolem 20 procent. „Z hlediska rozsahu emisí skleníkových plynů při výrobě cementu je nezbytné dále podporovat výstavbu dřevostaveb, které budou odpovídat pasivnímu standardu budov,“ stojí ve vládním dokumentu Surovinová politika pro dřevo. I v ČR podíl dřevostaveb postupně stoupá. Zatímco kolem roku 2000 činil zhruba 1,5 procenta, před koronavirovou pandemií dosáhl rekordních 16,1 procenta a poté mírně klesl. Důležité je i ekologické hledisko Podpora dřevostaveb pomůže majitelům nových domů, ale také ekologii. Při růstu stromů se do dřevnaté části ukládá atmosférický uhlík. Jeden m3 surového dřeva obsahuje až 250 kg uhlíku, což znamená zhruba 920 kg oxidu uhličitého. U dřevařských výrobků s dlouhou životností, jako jsou právě konstrukce dřevostaveb, nehrozí jejich brzké spálení a uvolnění uhlíku znovu do ovzduší. Pokud bychom navíc dokázali více využívat tuzemské dřevo, nemuselo by se ze zahraničí dovážet tolik štěpky a třísek, které např. slouží pro výrobu OSB desek.
Odpočet úroků z úvěrů na bydlení. Víte, jak na něj?
Splácíte hypotéku či úvěr ze stavebního spoření a víte o tom, že můžete ušetřit na daních? Jaké podmínky je ale třeba splnit, abyste si mohli daňový základ snížit? V případě úvěrů na bydlení sjednaných do konce roku 2020 si lze odečíst od základu daně úroky až do výše 300 tisíc korun. Kdo si sjednal hypotéku od 1. ledna roku 2021, bude si moci v daňovém přiznání odečíst úroky maximálně do výše 150 tisíc korun. Odpočet mohou uplatnit zaměstnanci i OSVČ Odpočet zaplacených úroků z úvěrů na bydlení mohou uplatnit osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i zaměstnanci. OSVČ tak jednou ročně činí v rámci podávaného přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zaměstnanci při ročním zúčtování daně zaměstnavatelem. Zaměstnanci odevzdají na mzdové účtárně svého zaměstnavatele potvrzení o zaplacených úrocích za loňský rok. Toto potvrzení zasílají banky klientům automaticky. Pokud jste potvrzení o zaplacených úrocích neobdrželi, obraťte se přímo na svou banku. OSVČ si uhrazené úroky z úvěru na bydlení za rok 2022 zahrnou do svého daňového přiznání. Základní termín pro podání přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2022 je do 3. dubna 2023. Pokud je daňové přiznání podáváno elektronicky, lhůta se prodlužuje do 2. května 2023. Využíváte-li služeb daňového poradce, termín pro podání daňového přiznání je do 3. července 2023. Pozor na podmínky Abyste mohli uplatnit zaplacené úroky ve svém daňovém přiznání, je nutné splnit několik základních podmínek. Především musíte být tzv. účastníkem hypoteční smlouvy, tedy buď žadatelem či spolužadatelem, nebo vlastníkem či spoluvlastníkem nemovitosti, která je financována hypotečním úvěrem (resp. úvěrem od stavební spořitelny). Musí být také splněny podmínky, že nemovitost musí sloužit k řešení bytové potřeby účastníka hypoteční smlouvy nebo jeho blízkých příbuzných, přičemž primárně se jedná o přímou příbuzenskou linii, do které spadají děti, rodiče, prarodiče a obvykle také sourozenci. Bytovou potřebou se rozumí například výstavba nebo rekonstrukce rodinného či bytového domu, koupě dokončeného i rozestavěného rodinného domu a bytu, koupě bytu od soukromého vlastníka nebo developera, pozemku, na kterém bude zahájena výstavba do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, nebo vypořádání společného jmění manželů či spoludědiců. Odpočet lze uplatnit i u refinancování Také v případě refinancování hypotéky můžete odpočet zaplacených úroků z daňového základu uplatnit. Úroky z úvěru na bydlení nelze naopak od základu daně odečíst například u nemovitosti, kterou pronajímáte, a nemovitosti využívané k podnikání či rekreaci. Jednotlivé bytové potřeby jsou podrobně popsány v § 15 zákona o daních z příjmů. Při splnění všech zákonem daných podmínek máte nárok na odpočet úroků od základu daně, jedná se o takzvanou nezdanitelnou část základu daně. Pokud je účastníků hypoteční smlouvy více, může odečet uplatnit buď jeden z nich, nebo více žadatelů stejným dílem.
Od 1. ledna se mění požadavky na úspornost dřevostaveb. Ty tak ušetří až desítky tisíc ročně
S 1. 1. 2022 vstoupí v České republice v platnost nové požadavky na energetickou efektivitu novostaveb, konkrétně tzv. budov s téměř nulovou spotřebou energie. Tento chytrý návrh by mohl některým majitelům dřevostaveb ročně ušetřit i desítky tisíc korun na energiích. Ušetřit lze několika způsoby Dosavadní vyhláška byla totiž poněkud děravá a ve finále nebyly novostavby natolik úsporné, jak se původně zdálo. Nově bude vyžadována užší spolupráce mezi architektem, projektantem a energetickým specialistou. Architektura se totiž stává součástí energeticky úsporných opatření stejně jako zateplení či fotovoltaika. Různě členité, špatně orientované či jednopodlažní domy budou muset nasazovat úspornější technologie a také čerpáním energie z obnovitelných zdrojů. Podle odborníků by svěření budov do rukou skutečných expertů mělo investorům snížit vícenáklady na minimum. Majitelé by měli výrazně ušetřit za vytápění i elektřinu a také se jim dostane komfortnějšího a zdravějšího bydlení. Od ledna příštího roku například již nebude ke splnění požadavků na energetickou efektivitu stačit jen instalace oken s trojskly. Architekti by nově měli moci ovlivňovat plnění požadavků tvarem a orientací domu i jeho dispozičním řešením. V případě domů orientovaných na jih by mělo stačit zapracovat na vnějším plášti domu či využít některou z účinných technologií či obnovitelných zdrojů. V případě bungalovů orientovaných na sever však bude potřeba zakomponovat více opatření pro vyhovení požadavků. Požadavky platí i pro bytové jednotky administrativní budovy Tyto požadavky však nebudou platné pouze v případě rodinných domů. Vztahovat se budou i na bytové či administrativní budovy. Bytové domy tak budou muset chytře využívat kombinace řízené vzduchotechniky s LED osvětlením či s obnovitelným zdrojem. Veškeré nařízení vychází z evropské směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která u nás nabíhá v platnost postupně. Spotřebou blížící se nule nově rozumíme v případě rodinného domu takové hodnoty, které se pohybují okolo 75 kWh/m2/rok. To je přibližně polovina energetické náročnosti kategorie B. Cíl: výrazná úspora nákladů na energie Celkové náklady na výstavbu by zpřísnění požadavků mělo navýšit maximálně o 1 až 2 %. Nicméně majitelé objektů by díky tomu měli výrazně ušetřit na energiích. U běžného dvoupodlažního rodinného domu hovoříme o vícenákladech v rozmezí 50 až 80 tisíc korun. Chytrým architektonickým návrhem či energetickou optimalizací by je ovšem mělo být možné snížit přibližně na 30 tisíc korun. Zpřísnění legislativy tedy vytváří určitý tlak na architekty, stavební firmy a energetické specialisty, aby odváděli lepší práci a hledali pro investora tu nejvhodnější podobu jejich nového domu. Chytře postavený dům by měl být schopen ušetřit i polovinu provozních nákladů. Je to dobrá pojistka především na důchod, kdy již dnes mají někteří problémy s úhradami účtů za energie. Cena energií v blízké bodoucnosti totiž jen těžko bude výrazně klesat. Spíš naopak.
Majitelé žump budou muset dokládat jejich vyvážení
Máte vlastní žumpu? Pak si dejte pozor na zpřísnění vodního zákona, který vstupuje v platnost od začátku roku 2019 a počítá s dvouletým přechodným obdobím. Domácnosti, které nejsou připojeni k městským či obecním kanalizacím a své splašky nechávají padat do žumpy, budou muset úřadům doložit, kolik celkově vyprodukovali odpadu za rok, resp. kolik odpadu z jejich jímky bylo odvezeno fekálním vozem. Pokud odvezený objem nebude odpovídat spotřebě domácnosti, bude moci vodoprávní úřad udělit pokutu až do výše 100 tisíc korun. Cílem novely zákona č. 254/2001 Sb. je donutit majitele nemovitostí k napojení do obecních kanalizací. Ne vždy je to snadný krok. Často dokonce nemožný. Řada osad, chatových oblastí či domácností v odlehlejších částech obcí na kanalizační síť nejsou vůbec napojeny a domácnostem nezbývá jiná možnost, než využít vlastní žumpu. Ačkoliv vyvážení žumpy je považováno za nejdražší způsob likvidace odpadních vod, mnohdy jiné řešení neexistuje. Nyní mají majitelé žump dva roky, aby se na nová pravidla připravili. Už dnes mohou úřady, resp. Česká inspekce životního prostředí, kontrolovat nakládání s odpady v domácnostech, činí to namátkově a většinou v reakci na podněty. Zákon úředníkům zaručuje, že mohou vstoupit na pozemek, kde se kontrolovaná žumpa nachází. Od 1. ledna 2019 mohou namátkové kontroly provádět vodoprávní úředníci, kteří fungují při obcích s rozšířenou působností, Česká inspekce životního prostředí bude nadále kontrolovat pouze firmy. Vzhledem k tomu, jak jsou oba úřady již dnes přetížené, odborníci nepředpokládají, že vodoprávní úřady budou ve svých kontrolách důkladnější, než byla ČIŽP. V případě, že domácnost nebude mít zákonem požadované doklady, může ji být uložena pokuta ve výši od 20 až do 100 tisíc korun. Otázkou také je, jak přísně budou úředníci posuzovat rozdíl mezi spotřebovanou vodou a objemem vody odpadní. Problém také může nastat s dokládáním množstvím vody, které proteklo do žumpy. Řada domácností totiž vodou z kohoutku zalévá zahrady, nebo pitnou vodu čerpají z vlastní studně a na přívodu tedy nemají nainstalovaný vodoměr. V těchto případech se budou kontroly řídit tzv. směrnými čísly, kterými vyhláška ministerstva zemědělství určuje spotřebu vody na jednoho člověka za rok. Tato čísla ovšem bývají vyšší než reálná spotřeba, kterou evidují vodárenské společnosti. Od roku 2021 budou moci odvážet splašky do čistíren jen oprávněné firmy. Jen oprávněná firma bude moci majiteli žumpy vydat doklad o množství odvezeného odpadu i o tom, která čistírna tento odpad zlikvidovala. Seznam těchto firem by měl být k dohledání na živnostenském úřadě. Odborníci poukazují na to, že žádné živnostenské oprávnění k těmto účelům nyní neexistuje. V současné době firmy, které nabízejí odvoz a likvidaci jímek mají většinou oprávnění k autodopravě. Na rozdíl od stočného ceny za odvoz a zpracování odpadů ze žump jsou smluvní. Lze tedy předpokládat, že od ledna 2021 cena za tuto službu výrazně stoupne. V ČR jsou desítky obcí a osad bez veřejné kanalizace. Jen v Jihočeském kraji zhruba 13 % domácností není napojeno na kanalizační síť a musí využívat vlastní odpadní jímky. Bohužel novela vodního zákona výstavbu veřejných kanalizací jen těžko urychlí.
Vyšší stočné pro dotované splachování dešťovou vodou?
Druhé kolo dotačního programu Dešťovka umožní majitelům bytových a rodinných domů, mimo jiné, získat zpět až polovinu nákladů, které investovali do systému umožňující využívat dešťovou vodu na zavlažování a splachování. V souvislosti s tím již v předešlém kole vyvstal problém pro celé Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). „Pakliže by se (dešťová voda) používala na splachování, tak se využije, následně se stane odpadní vodou a podléhá zpoplatnění,“ řekl dnes ředitel sdružení Oldřich Vlasák. Vyšší stočné o čtvrtinu či měřák odpadní vody Proto plánuje SOVAK doporučit Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP), aby v dalším kole programu Dešťovka bylo povinné doložit smlouvu mezi příjemcem dotace a provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v případě, že příjemce dotace bude vodu využívat ke splachování. SOVAK by v takovém případě po příjemci požadoval buď o čtvrtinu vyšší stočné, nebo nainstalování měřáku odpadní vody. Dle SFŽP je pro žadatele nejvýhodnější zvýšit stočné koeficientem 1,25. Výdaje domácností tím zůstanou stejné, protože klesne odběr vody z vodovodu. Více informací se dozvíte ve článku: Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném
Dotace na montované dřevostavby až 450 tisíc
Výstavba dřevostaveb je stále zvyšující se trend. V současné době je přibližně každá osmá novostavba rodinného domu dřevostavba. Navíc díky programu Zelená úsporám můžete na výstavbu montované dřevostavby získat dotaci až 450 tisíc korun. Pro získání dotace musí dřevostavba splňovat přísné podmínky Na dotaci mají nárok nové rodinné domy s velmi nízkou energetickou náročností (Podmínky oblasti podpory B). Oblast podpory B se dle dosažených energetických parametrů dělí na dvě podoblasti, které se liší výší dotace. Všechny hodnoty, které musí dům splňovat, naleznete zde: Zelená úsporám - Podmínky oblasti podpory B. Sledovaný parametr Označení [Jednotky] Podoblast podpory B.1 Podoblast podpory B.2 Měrná roční potřeba tepla na vytápění EA [kWh.m-2.rok-1] ≤ 20 ≤ 15 Měrná neobnovitelná primární energie EpN,A [kWh.m-2.rok-1] ≤ 90 ≤ 60 Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici U [W.m-2.K-1] ≤ Upas ≤ Upas Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem [W.m-2.K-1] ≤ 0,22 ≤ 0,22 Průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n50 [1.h-1] ≤ 0,6 ≤ 0,6 Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období θai,max [°C] ≤ θai,max,N ≤ θai,max,N Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla [-] Ano Ano Skupina B.1 se týká nízkoenergetických dřevostaveb a zděných domů, jejichž roční potřeba na vytápění nepřekročí 20 kWh. U takové dřevostavby můžete dosáhnout na dotaci ve výši až 300 000 Kč. Skupinu B.2 tvoří pasivní dřevostavby a zděné domy s důrazem na použití obnovitelných zdrojů energie a dotace může být až 450 000 Kč. Stavba dřevostavby spolehlivou firmou Pro získání dotace je důležité splnit všechny potřebné parametry. Před uvedením domu do provozu musí proběhnout blowerdoor test, který ověří skutečnou těsnost obálky budovy a odhalí stavební pochybení při realizaci (pro dotaci se jedná o nutnou podmínku). Abyste si byli jisti, že podmínky pro dotaci splníte, je důležité si vybrat spolehlivou firmu, která vaší dřevostavbu postaví opravdu kvalitně. O tom, jak takovou kvalitní stavební firmu poznat a vybrat, jsme již psali dříve. Jak v pasivní dřevostavbě správně bydlet? Nutno podotknout, že pouhá stavba nestačí. Aby pasivní dřevostavba nebyla pasivní jen na papíře, je důležité dodržovat její správné užívání. O tom se můžete více dočíst zde: Co jsou to nízkoenergetické, pasivní a aktivní dřevostavby? $line$ Fotografie: Money od Elke, CC
