Nižší daně a další zvýhodnění pro dřevostavby mohou rozhýbat celý trh

O výraznější podpoře využívání dřeva pro stavební účely se mluví již delší dobu. Dokument Surovinová politika pro dřevo, kterou vláda nedávno chválila, stanovuje, že do roku 2035 by měl vzrůst podíl dřevostaveb u rodinných domů na trhu na 25 procent. Nyní činí podíl nových domů s dřevěnou nosnou konstrukcí zhruba 15 procent.

Cílem je zvýšit využití dřeva ve stavebnictví

Podle dokumentu je více cest, jak motivovat zájemce o nové bydlení k pořizování dřevostaveb. Je potřeba vytvořit pravidla pro vícepatrové dřevostavby do výšky 22,5 metru a také poskytnout daňová zvýhodnění. Agendu má na starosti ministerstvo zemědělství. „O tom, zda by bylo reálné dřevostavby daňově zvýhodnit, jednám s ministerstvem financí. Diskutujeme o tom, jestli by bylo možné snížit koeficient daně z nemovitosti, a to za předpokladu, že by v ní bylo použito určité procento dřeva jako stavebního materiálu,“ uvedl pro deník MF DNES ministr zemědělství Marek Výborný.

Předmětem diskuzí nyní je, že snížení daně z nemovitostí by mělo dopad na rozpočty měst a obcí. Přesto zástupci ministerstva věří, že podpora dřevostaveb je velmi dobrým krokem, jak podpořit lepší využití dřeva ve stavebnictví. Ministr Výborný si dokonce umí přestavit i větší zvýhodnění, např. v podobě snížené daně z přidané hodnoty. Zároveň ale uznává, že tento krok je v současnosti prakticky nerealizovatelný. Vláda má velmi omezené rozpočtové možnosti, navíc chce eliminovat množství daňových výjimek.

Ve Skandinávii je podíl dřevostaveb mnohem vyšší

Zatímco změnu u DPH jsou skoro vyloučené, změny u daně z nemovitosti jsou dost reálné. Další zajímavou možností je zvýhodnění dřevostaveb při veřejných zakázkách, kde by podíl obnovitelných materiálů mohl tvořit až 20 procent z celku.

V některých evropských zemích se dřevo jako stavební materiál využívá mnohem více než u nás. V čele jsou zejména skandinávské země. Např. ve Švédsku tvoří dřevostavby až 90 procent všech nových staveb. I v sousedním Rakousku tvoří dřevostavby kolem 33 procent nových domů, ve Švýcarsku a Německu se tento podíl pohybuje kolem 20 procent.

„Z hlediska rozsahu emisí skleníkových plynů při výrobě cementu je nezbytné dále podporovat výstavbu dřevostaveb, které budou odpovídat pasivnímu standardu budov,“ stojí ve vládním dokumentu Surovinová politika pro dřevo.
I v ČR podíl dřevostaveb postupně stoupá. Zatímco kolem roku 2000 činil zhruba 1,5 procenta, před koronavirovou pandemií dosáhl rekordních 16,1 procenta a poté mírně klesl.

Důležité je i ekologické hledisko

Podpora dřevostaveb pomůže majitelům nových domů, ale také ekologii. Při růstu stromů se do dřevnaté části ukládá atmosférický uhlík. Jeden m³ surového dřeva obsahuje až 250 kg uhlíku, což znamená zhruba 920 kg oxidu uhličitého. U dřevařských výrobků s dlouhou životností, jako jsou právě konstrukce dřevostaveb, nehrozí jejich brzké spálení a uvolnění uhlíku znovu do ovzduší. Pokud bychom navíc dokázali více využívat tuzemské dřevo, nemuselo by se ze zahraničí dovážet tolik štěpky a třísek, které např. slouží pro výrobu OSB desek.