Vše o dřevostavbách
Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům ?
Rozhodnete-li se pro dřevostavbu, budete při výběru konkrétního druhu a typu domu řešit také jeden nelehký úkol: Dát přednost přízemní dřevostavbě - bungalovu nebo patrové dřevostavbě? Obě varianty mají totiž svá pro i proti, která je potřeba předem důkladně zvážit. Dobrá přístupnost nebo více soukromí? Nespornou výhodou bungalovů je snadná a pohodlná přístupnost obytných místností z jedné plochy. Odpadá nutnost chůze po schodech, což je většinou klíčové u starších osob nebo osob s omezenou pohyblivostí. Na druhé straně je třeba počítat s poněkud nižší mírou soukromí než u patrového domu, kde můžeme od sebe lépe oddělit klidové a společenské zóny. Postupem času lze také patrový dům lépe než bungalov uzpůsobit pro vícegenerační bydlení. Pokud však bude bungalov od začátku kvalitně dispozičně navržený, například s více venkovními vchody do jednotlivých místností, nemusí být menší omezení soukromí tím podstatným kritériem při rozhodování. Velikost pozemku může být rozhodující Velikost pozemku je naopak při výběru vhodného typu domu zcela zásadní. Pokud je k dispozici pouze malý pozemek a dům nebude obývat například jen starší manželský pár, bude vhodnějším řešením patrový dům, který zabere menší zastavěnou plochu a zbyde místo třeba i na malou zahrádku, dílnu nebo garáž. Náklady na stavbu a energetická náročnost Při porovnání nákladů na stavbu je třeba u bungalovů počítat především s vyšší cenou za větší základovou desku a střechu než u patrového domu. Odpadají zde také náklady na stavbu schodiště a stropní konstrukce. Celková cena stavby bungalovu a patrového domu se stejnou užitnou plochou se však ve finále nijak dramaticky lišit nebudou. Samozřejmě to platí hlavně v případě standardních řešení a nekomplikovaných podmínek pro stavbu. Jiná situace bude u atypických řešení, pokud by například stavba probíhala na svažitém či členitém pozemku, bylo zvoleno nestandardní konstrukční řešení nebo dispozice domu. Pokud hovoříme o energetické náročnosti, nejedná se také o nijak zásadní rozdíl v nákladech na vytápění. Obecně platí, že při stejné obytné ploše jsou patrové dřevostavby asi o 5-10 % úspornější než bungalovy, a to zejména díky jejich celkově menší povrchové ploše, která je tak méně náchylná na ochlazování vnějším klimatem. V patrovém domě se částečně vytápí přízemí i teplem z patra, vytápíme však navíc i schodiště a chodby v patře. Tyto tepelné ztráty zase nemusíme řešit u bungalovů. Zvolíme-li nízkoenergetickou dřevostavbu, nemusíme z energetického hlediska dilema, jestli bungalov nebo patrový dům, řešit vůbec. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby byl jejich provoz co nejúspornější a to, jestli se jedná o přízemní bungalov nebo patrovou stavbu, zde nehraje zásadní roli.
Hlučnost v dřevostavbách
Hlučnost je u dřevostaveb často probíraným tématem. Stále se mnoho lidí domnívá, že dřevostavby mají mizerné zvukově-izolační vlastnosti, zvuk se nese napříč lehkou konstrukcí celým domem a pokud má dům více podlaží, situace je o to horší. Jak je to ale doopravdy? Jak se může hluk dřevostavbou šířit? Jako jiné fyzikální vlastnosti, tak i hluk a jeho prostup konstrukcí lze samozřejmě změřit. Pro posouzení měříme tyto dvě hodnoty: Vzduchová neprůzvučnost (Rw) – tato hodnota vyjadřuje schopnost konstrukce pohlcovat zvukové vlny šířící se vzduchem (z jednoho pokoje či patra do druhého). Čím více neprůzvučná konstrukce je, tím je hodnota vyšší. Například pokud hluk na jedné straně konstrukce je 60 dB (decibelů) a na druhé 35 dB, pak taková konstrukce má hodnotu Rw 25 dB. Kročejová neprůzvučnost (Lnw) – zde se nejedná o schopnost pohlcovat hluk, ale měří se naměřená hodnota v místnosti (měří se jak ve vertikální tak i v horizontální ose, která bývá někdy opomíjená). Tento zvuk se šíří z daného místa vibracemi konstrukcí (takový zdroj hluku může být chůze či skákání). Proto čím je hodnota nižší, tím je izolace konstrukce lepší. Zvukový útlum konstrukce závisí na: Vlastnostech jednotlivých vrstev Způsobu spojení vrstev Na vyplnění dutých prostor mezi vrstvami izolací Vliv vrchní vrstvy na stropní konstrukci Zvuk rezonuje jen v nesprávně postavené stavbě Zvuk v dřevostavbě může opravdu rezonovat, ale jen v případě, že je špatně postavena. Takový případ však může nastat i u domu zděného. V tomto ohledu má dřevostavba nad zděným domem trochu navrch. Zatím co u zděného domu si můžete akorát zvolit různou tloušťku a hmotnost zdiva, dřevostavba se skládá z několika vrstev. V případě montovaných domů se dá hluková izolace zvýšit jednoduchými úpravami a správným provedením detailů. Dobrá specializovaná firma na toto dohlédne. U dřevostaveb pozor na kročejovou neprůzvučnost Obecně u dřevostaveb představuje potenciálně větší problém kročejová neprůzvučnost vodorovných konstrukcí, protože se často stavby realizují s lehkými stropy bez betonových vrstev. Potenciální problémy s akustikou by měly být řešeny už ve fázi projektu. Akustické vlastnosti u dřevostavebzávisí nejen na správném provedení, ale i na správné volbě použitých materiálů (typu a tloušťce). Další aspekty podílející se na hlučnosti Kromě samotné konstrukce je zde ještě mnoho dalších prvků podílejících se na případném problému s akustikou. Z těch významnějších faktorů to jsou určitě schodiště (jeho připojení a celková konstrukce – zde platí, čím tužší a stabilnější konstrukce, tím méně vydaného hluku), vnitřní dveře (jak materiál a výplň dveřního křídla, tak zárubně), rozvody a prostupy vzduchotechniky a topení a všechny případné další spoje v konstrukci. Velkou roli určitě hrají i samotné dispozice domu. To vše by mělo být při jednotlivých fázích stavby pohlídáno a zváženo. Mohlo by vás také zajímat: Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu? Dřevostavba nebo zděný dům? Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb Životnost dřevostaveb
Jak je to s hořlavostí dřevostaveb?
Dřevostavba sama od sebe nevzplane Kolem dřevěných domů koluje řada zakořeněných mýtů. Traduje se, že dřevostavby mají mizernou protipožární odolnost a jsou velmi hořlavé. Stavba ze dřeva prý může shořet jako papír. Omyl. Dřevostavba se nemůže sama vznítit a shořet. Ani při vysokých teplotách. A rozhodně se nezboří jako domek z karet. Pravdou je, že požár může vzniknout v jakémkoliv typu budovy. Ať už jde o cihlový dům, sendvičovou konstrukci nebo klasickou dřevostavbu. Většinou k němu dochází při manipulaci s otevřeným ohněm, vznícením hořlavé látky, závadou elektroinstalace, zahořením vybavení domu nebo úderem blesku do domu. Najdou se i další důvody vzniku požáru – v drtivé většině jsou ovšem způsobeny lidskou nedbalostí. Není dřevo jako dřevo Každá dřevostavba musí splňovat přísné bezpečnostní normy. Ani při vysoké teplotě ovšem dřevo samo od sebe nevzplane. Zatímco dle současných platných předpisů činí spodní hranice odolnosti vůči požáru kolem 15 minut, požární odolnost staveb ze dřeva se pohybuje kolem 60 minut. Tato hodnota definuje dobu, po kterou by měla nosná konstrukce odolat účinkům hoření a nezhroutit se. Dřevo jako součást stavební konstrukce má jiné parametry než palivové dřiví, a tedy i zcela jiný stupeň hořlavosti. Masivní dřevěné prvky jsou vůči požáru velmi odolné, menší dřevěné elementy mají zase důmyslnou ochranu v podobě obložení. Např. nosné konstrukce sendvičových dřevostaveb mají speciální nehořlavé nebo těžce hořlavé opláštění. To může být tvořeno z minerální tepelné izolace, sádrovláknitých desek, sádrokartonu nebo dalších žáruvzdorných materiálů. Zázračný kyslík Při přítomnosti hořlavého prvku, kyslíku a zdroje zapálení dřevo vzplane. Důležitým prvkem ochrany srubů, roubených domů a dalších dřevostaveb jsou jejich konstrukční vlastnosti. Stěny těchto typů staveb jsou tvořeny kulatým dřevem s velkým průřezem. Tato kulatina (příp. hraněné dřevo) obsahuje určitou zbytkovou vlhkost, která se při teplotě cca 100 °C postupně odpařuje, což zpomaluje hoření. Při vyšší teplotě kolem 200 až 300 °C se začínají rozkládat chemické látky dřeva, což má za následek uvolňování plynu, který při dodání kyslíku a teplotě 330 až 520 °C vzplane. Při hoření dřevěný prvek na svém povrchu zuhelnatí a vytvoří několikacentimetrovou vrstvu, která brání přístupu kyslíku dovnitř průřezu, působí jako tepelná izolace a chrání tak dosud nepoškozené dřevo. Bez kyslíku, který napomáhá hoření, dřevo postupně uhasíná. Předvídatelnost a snadná likvidace dřevostaveb Proces hoření u dřevostavby probíhá předvídatelně a již ve fázi projektování budovy lze přesně vypočítat a definovat, jak se bude konstrukce při požáru chovat. Dřevo je velmi stabilní materiál a ztráta jeho pevnosti je pomalejší než u oceli, která má vysokou teplotní roztažnost. Zatímco dřevo ohořívá bez náhlé ztráty nosnosti, ocel a další běžně používané kovy ve stavebnictví se mohou při požáru rychle zhroutit. Velký požár v obytném domě většinou způsobí, že budova přestane být obyvatelná. A je jedno, jestli je její nosná část tvořena betonem, železobetonem, ocelí nebo dřevem. Byť je jakýkoliv požár vždy velmi nepříjemnou událostí, u dřevostaveb zde můžeme mluvit o jisté výhodě. Oproti jiným typům staveb jsou náklady na její likvidaci i recyklaci výrazně nižší. Velkou část dřevěných konstrukcí lze v podstatě ekologicky zlikvidovat i na vlastní zahradě. Výhody a záruky dřevostaveb ALFAHAUS Společnost ALFAHAUS se specializuje na výrobu nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb. Díky úzké specializaci ke každému projektu přistupujeme individuálně a při jeho realizaci dodržujeme maximální kvalitu. Systém nejmodernější certifikované technologie, který využíváme při výrobě našich montovaných domů, zásadně převyšuje časké požadavka a splňuje i ty nejnáročnější požadavky Evropské unie. Kromě nadstandardních tepelně-izolačních vlastností zaručujících nízké náklady na spotřebu energií má firma ALFAHAUS certifikát od státní nezávislé zkušebny VVUD Praha, která pravidelně kontroluje výrobu našich dřevostaveb. Jsme také členem Asociace dodavatelů montovaných domů, jejímž hlavním posláním je zabezpečení kvality staveb na bázi dřeva prostřednictvím certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK). Při každé naši realizaci vždy pečlivě dodržujeme technické parametry ovlivňující kvalitu dřevostaveb, jejich životnost i bezpečnost. Splnění přísných norem a parametrů pro nás není jen prázdnou frází. Kontaktujte nás a přesvědčte se sami!
Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?
Často pociťujete pálení v nose, dušnost, pocity závratě či trpíte slzením očí nebo rýmou? Trápí něco podobného osoby, které se zdržují ve stejných prostorách jako vy? Pak možná trpíte syndromem nemocné budovy. Vše přišlo s novými trendy ve stavebnictví O této problematice se začalo mluvit již v 70. letech minulého století v souvislosti s boomem výstavby velkých administrativních a obchodních budov. V takových budovách klasické větrání okny začala nahrazovat vzduchotechnika, či se zde hromadily těkavé látky z nového vybavení a zdánlivá banálnost začala přerůstat v problém. Tímto problémem se následně začala zabývat i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zavedla pojmenování Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom = SBS). Po následném výzkumu v roce 1984 oznámila, že tímto syndromem trpí 30 % obyvatel ve vyspělých zemích. V současné době se s tímto problémem potýká až 60 %. Problém se samozřejmě netýká jen nových staveb. Stejný problém může nastat i po rekonstrukci domu starého. Příznaky syndromu nemocné budovy Ač budova vypadá na první pohled naprosto v pořádku, její „neduhy“ můžete pocítit širokým spektrem příznaků. postižení centrální nervové soustavy: bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti, nesoustředěnost postižení kůže: suchá nebo svědivá kůže postižení horních cest dýchacích: bolesti v krku a nosohltanu, ucpaný nos, vznik alergií postižení dolních cest dýchacích: pocit tlaku na prsou, dušnost, vznik astmatu postižení očí: dráždění a pálení, slzení Jak ale tyto příznaky rozpoznat od těch, které mohou pocházet například z běžných infekčních onemocnění? Typickým znakem u SBS je, že příznaky ustoupí, když budovu postižený opustí. Co SBS způsobuje? Nemusí jít jen o jednu konkrétní příčinu, ale často jde spíše o kombinaci více faktorů. Obecně ale potíže nejčastěji vznikají v budovách, kde je vnitřní prostředí zcela odděleno od vnějšího. Vzduchotechnika Vzduchotechnika nyní stále častěji kompletně nahrazuje větrání okny a pokud je budova utěsněna a vzduchotechnika z nějakého důvodu neplní dobře svou funkci, může to být začátek všech dalších komplikací. Bez správné cirkulace vzduchu se mohou v budově hromadit: vyšší počty bakterií a virů v podobě biologických aerosolů látky uvolňující se z nábytku či nátěrů radon vláknitý prach výfukové plyny pronikající z podzemních garáží nebo parkovišť plísně Předměty uvnitř budovy Ani bezchybná vzduchotechnika nás neochrání v případě, když se do interiéru budou uvolňovat chemické látkyzejména ve větším množství. Nebezpečné jsou zejména: lepidla nekvalitní podlahové krytiny či nábytek, ze kterých se uvolňují těkavé látky i dlouho poté, co jste je zakoupili čistící prostředky tabákový kouř Dalšími potenciálně škodlivými faktory jsou: hluk nedostatečné osvětlení prašnost kopírky, tiskárny (proto by se měla dodržovat jejich minimální vzdálenost od pracoviště) Vlhkost vzduchu Důležitá je i správná vlhkost vzduchu, ač je velmi často opomíjená. Optimální vlhkost ať už v kanceláři nebo v bytě je mezi 40 – 60 %. Zejména v zimních měsících se v interiéru potýkáme s vlhkostí pouze kolem 20 %. To způsobuje vysychání sliznic zejména horních a dolních cest dýchacích, což vede k oslabení jejich obranyschopnosti a následně častým zánětům například nosohltanu a u dětí k častějšímu výskytu laryngitid. Jak situaci řešit Pokud se u vás potíže vyskytují a případné zavedené úpravy nepomáhají, můžete se obrátit na odborníky. Ty naleznete například na regionálních pracovištích Zdravotního ústavu v Čechách a na Moravě. Provedou potřebná měření a naleznou s vámi možná řešení. Mohlo by vás také zajímat: Větrání nejen v montovaných dřevostavbách Pozor na zdraví škodlivé podlahové krytiny – poznáte je i po čichu Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?
Pozor na zdraví škodlivé podlahové krytiny – poznáte je i po čichu
Těkavé látky v nábytku či podlahových krytinách, ať už z přírodního nebo umělého materiálu, nejsou žádnou novinkou. Pokud však ještě měsíc po pokládce nové podlahy budete cítit „novotu“, měli byste zbystřit. Za běžných podmínek byste čichem neměli nejdéle po 28 dnech cítit žádný chemický zápach. Každá krytina je cítit novotou, pokud ale už při koupi cítíte nepříjemný chemický odér, může to být první varování. Může za to přítomnost ftalátů U dřevěných nebo keramických krytin se nemáte v podstatě čeho obávat. Potenciální nebezpečí se vyskytuje zejména u nekvalitních vinylových podlah. Ftaláty se zejména dříve využívaly jako změkčovadlo (plastifikátor) vinylu. Přidáním změkčovadla se z tvrdého ale křehkého materiálu stala ohebná a pro chůzi příjemná krytina. Bohužel ale tato změkčovadla s ftaláty začala představovat zdravotní riziko. Pozor na krytiny neznámého původu V EU jsou emise těkavých látek u výrobců přísně kontrolované. Riziko představují krytiny neznámého původu, většinou vyráběné v Asii. Pro snížení ceny se využívají různé materiály včetně recyklovaných. U takových materiálů je původ nedohledatelný, ale obsah těkavých látek u nich mohou být velmi vysoké. Když vinyl, tak od renomovaného výrobce Za posledních 15 let se postup výroby velmi posunul a tak se vinylu od renomovaných výrobců obávat nemusíme. Na trhu již běžně můžeme nalézt tzv. organické podlahy, které neobsahují PVC, chlor ani změkčovadla s ftaláty či těžkými kovy. Navíc jsou takové krytiny ekologické. Jedná se například o podlahy Wineo Purline, Upofloor nebo Fatra. Certifikáty, které pomáhají chránit zdraví Zdravotní nezávadnost samozřejmě zaručují i různé certifikáty a výrobce své budoucí podlahové krytiny si můžete zvolit i dle certifikátu, který mu byl udělen. V některých zemích jsou dokonce povinné a nestačí jen „prohlášení výrobce o shodě“. Mezi nejpřísnější patří certifikáty vydané německými a francouzskými akreditovanými laboratořemi. Mezi neuznávanější certifikáty patří německý Der Blaue Engel a francouzský Émissions dans l’air intérieur. Dále stojí za zmínku certifikát M1, The Indoor Climate Label nebo Greenguard. $line$ Mohlo by vás také zajímat: Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?
Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb
Menší finanční náročnost, to bývá jeden z hlavních důvodů, proč někteří lidé volí dřevostavbu. Zejména mladé rodiny nebo senioři raději sleví ze svých nároků na prostor a vybavení, než aby se uvázali vyšší hypotékou. Jsou však určité věci, na kterých by se nemělo šetřit ani v případě levné dřevostavby. Při stavbě se určitě mohou použít finančně méně náročné materiály, ale levná dřevostavba rozhodně ještě nemusí být synonymem dřevostavbě nekvalitní. Kvalitní projekt Dobře zpracovaný projekt je základ, proto na něm nešetřete. Každý z nás má trochu jiné nároky, které se v budoucnu můžou určitě ještě změnit. Proto se na dřevostavbu dívejte z dlouhodobého hlediska. Bude Vám například lokalita či dispozice vyhovovat i s příchodem potomků? Nešetřete na základní konstrukci Na trhu je hodně druhů technologií a materiálů, ze kterých se dá stavět. Avšak na kvalitním dřevu a izolaci nešetřete. Český smrk či borovice bude určitě dostačující, ale nekvalitnímu dřevu (zejména mokrému či napadanému kazy) se raději vyhněte. Určitě se svého dodavatele zeptejte i na druh izolace, aby neměl v plánu použít takovou izolaci, která je zdraví škodlivá či postupem času mění svoje fyzikální vlastnosti. Myslete na to, že například obklad v koupelně sice budete mít stále na očích, ale na rozdíl od konstrukce jej můžete celkem snadno vyměnit. Obecně větší záruku použitých materiálů budete mít u certifikovaných stěnových systémů. Nepodceňujte výběr oken Pokud bude vaší prioritou ekonomika stavby, z velkou pravděpodobností budete volit do dřevostavby okna plastová. Zde si dejte pozor na nekvalitní netěsnící okna s krátkou životností (například zahraniční výroby z no-name profilů). Poraďte se s odborníkem Pořízení bydlení je v životě velmi významný krok, proto jej opravdu nepodceňujte. Dejte si záležet s výběrem dodavatele a proberte vše s důvěryhodným odborníkem. Při stavbách doporučujeme i stavební dozor, který se rozhodně vyplatí zejména těm, kteří se ve stavebnictví nevyznají, ale i těm, kteří jsou např. pracovně vytíženi. Mohlo by Vás také zajímat: Jaká vybrat okna do dřevostavby 1. část – Plastová okna Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu? $line$ Fotografie: Ruth Hartnup, CC
