Vše o dřevostavbách
Vánoční dekorace s vůní dřeva
Máme adventní čas a pomalu se chystáme na Vánoce. K tomu neodmyslitelně patří i vánoční výzdoba našich domovů. V posledních letech se čím dál častěji vracíme k přírodním materiálům, využíváme dřevo, větvičky, kůru. Umělé věnce a stromy nahradily ty živé. V dřevostavbách je toto navrácení k přírodním materiálům o to více chvályhodné. Jak je to s výzdobou u nás a jak v dalekých krajích? Česká výzdoba Asi nejtradičnější výzdobou jsou bezesporu stromečky. Jedle, smrčky a borovice vedou na plné čáře. Velké oblibě se těší adventní věnce, které se v posledních letech, krom tradičního zdobení, často dávají na špalíček dřeva a zdobí kůrou a mechem. Z přírodních materiálů se vyrábí i betlémy – dřevěné a slaměné. Slaměné bývají i ozdoby na stromeček. U nás patří k velmi tradičním také skleněné ozdoby. Čeští výrobci skleněných ozdob jsou známí po celém světě. K typicky českým tvarům ozdob patří vánoční koule nebo také baňky, olivy a ozdoby do tvaru zvonečků. Vánoce ve Finsku Jelikož dřevostavby jsou dominantou severu, jak probíhají takové Vánoce ve Finsku? Stejně jako u nás, na začátku adventu finské rodiny zdobí dveře svých domovů ozdobnými věnci, které se sundávají až v předvečer svátků Tří králů. Věnce jsou často tradičně zhotovené ze slámy, která sloužila jako materiál pro finské vánoční ozdoby stovky let. Co se týče stromečku, většinou ho zdobí děti, a to až na Štědrý den. Na špičce je umístěna velká hvězda, větve jsou zdobeny figurkami skřítků, kteří jsou ve Skandinávii velmi populární, sladkostmi a hvězdičkami. Další výzdobou obydlí jsou venkovní světýlka. Finové velmi myslí na zvířata a ptactvo, proto je přes zimu hojně přikrmují, a právě kolem Vánoce věší na balkóny a terasy snopy ovsa, které slouží jednak jako dekorace, jednak jako potrava pro ptáčky. Vánoční výzdoba ve světě Asi nejvíc kýčovité a barevné jsou Vánoce v Americe. Vánoce jsou pro Američany nejvýznamnějším obdobím v roce, a proto rozhodně nešetří na celkové výzdobě svého domu. Před Vánoci je také boj o to, čí stromeček je nejvyšší a kdo má na domě nejvíce světýlek. Uvádí se, že Američané jsou schopni za vánoční výzdobu utratit každý rok zhruba 6 miliard dolarů. V Austrálii mají Vánoce bez sněhu, naopak je slaví na pláži. Z britských tradic si převzali Santu Clause, kterého však na saních netáhnou sobi, ale klokani. Výzdobu v podobě rampouchů, sněhových vloček již nahradily dekorace z přírodních materiálů jako je třeba sláma a větvičky jmelí. Stromeček mají Australané umělý nebo zasazený v květináči. I v Jižní Americe je výzdoba klíčová, ať jste bohatí nebo chudí. Stromky mají rodiny plastové, které každých 7 let vyměňují za nové (v Argentině by Vám to jinak přineslo smůlu). Jinak je výzdoba podobná té ve Spojených státech – Santa Claus, červené ponožky a velmi oblíbené je malování umělých vloček a vyrábění vatových kuliček. Téměř všude uvidíte betlém. Zmínit musíme i některé asijské země. V Číně se nebavíme o tradičním datu, ale Vánoce slaví až na čínský Nový rok, což je svátek pohyblivý. Objevuje se tu malý Santa Claus, kterému čínské děti říkají Sengtana Laozena, a velkou roli zde hraje také vánoční stařík Dun Che Lao Ren. Výzdobu mají Číňané pestrou a bohatou. Jediné, co jim chybí, je vánoční stromeček, místo něj se v předvečer svátků lepí na dveře symbol nového roku – chlapeček a holčička a červený papír s čínským znakem pro štěstí. V indické křesťanské rodině se zdobí strom mangovníku. Na domech svítí olejové hliněné lampy. Ve většině domů nalezneme i hliněný betlém. Na Štědrý den rodiny vyvěšují mezi domy obří papírové lucerny ve tvaru hvězd. Afričané jsou velmi duchovní lidé a návštěva kostela u nich znamená hlavní bod Vánoc. Na Vánoce Afričanům nesněží, a co se týče výzdoby, rádi zdobí mangovníky, palmy, kostely a své domy.
Nejefektivnější systémy podlahového vytápění
V našem minulém článku jsme se zabývali tím, z jakého materiálu si podlahu vybrat. V tom dnešním si povíme něco o podlahovém vytápění. Do jakých typů domů se hodí, jaké jsou jeho hlavní výhody i nevýhody a také, jaké jsou možnosti instalace. Podlahové vytápění není módní záležitost Může se zdát, že podlahové vytápění je trendem posledních let, ale není tomu tak. Spíš v posledních letech zažívá opětovný boom. Je až překvapivé, že podlahový vytápěcí systém používali již staří Římané k vytápění obydlí i lázní. Tenkrát samozřejmě nepoužívali elektřinu, ale využívali proudění horkého vzduchu z otevřeného ohně. Vzduch proudil celým prostorem pod podlahou pomocí kanálů. Principy těchto technologií inspirovaly v 19. století Franka Loyda Wrighta, který položil základy pro novodobou technologii sálavého podlahového vytápění, a je tak považován za otce moderního podlahového topení. Sálavý způsob tepla Na povrchu podlahy by nemělo být u vinylu více než 28 °C a 32 °C u dlažby. Díky sálavému způsobu šíření tepla z velké plochy postačují takovéto teploty k dostatečnému vyhřátí celého bytového prostoru. Proto se podlahové vytápění řadí k nízkoteplotním vytápěcím systémům a je vhodné do domů s téměř nulovou spotřebou energie. U podlahového vytápění, vzhledem k jeho nízké teplotě, se vzduch až tak nevysušuje a neklesá vzdušná vlhkost a také nedochází k tak velkému vzdušnému proudění, což znamená, že i prašnost není tak vysoká. Nevýhodou může být pomalejší čas nahřátí vytápěcího systému a vytopení prostoru. Na druhou stranu podlahu zůstává teplá ještě dlouho po vypnutí vytápění. Nevýhodou je i vyšší pořizovací cena oproti konvenčním radiátorům. A další nevýhodou, ryze praktickou, je nemožnost sušení mokrých věcí na radiátoru, ale to může vyřešit žebříkový radiátor například v koupelně či technické místnosti. Jakým zdrojem podlahu ohřívat? Ideálním způsobem ohřevu teplonosného média u podlahového vytápění je kondenzační kotel s moderní regulací, který pracuje nejefektivněji a samozřejmě nejúsporněji právě v nízkoteplotním režimu, který je typický pro podlahové topení. Stejně vhodným vytápěcím systémem jsou tepelná čerpadla či solární systémy. Pro elektrické podlahové vytápění je několik způsobů rozvodu tepla: Rohože Rohože jsou nejrozšířenější elektrický podlahový systém. Vytápěcí kabely jsou přichyceny v pravidelných rozestupech k nosné tkanině. Rohože se používají především pod dlažbu a na ohřev ploch s pravidelným tvarem. Kabely Pokud máme nepravidelný tvar místnosti, právě pro nás jsou vhodné vytápěcí kabely. Montáž je však náročnější. Fólie Nejjednodušším způsobem pro vytvoření podlahového vytápění při rekonstrukci jsou fólie. Pokud nechceme zasahovat do stavební konstrukce podlahy, není nic jednoduššího, než podlahu srovnat stěrkou a na stěrku, tedy rovnou pod nášlapnou vrstvu podlahy, umístit vytápěcí fólie. Jedná se o takzvaný suchý systém. Fólie ale nejsou vhodné pod dlažbu ani do koupelen. Pokud plánujete stavět nízkoenergetickou dřevostavbu, věřte, že podlahové vytápění je jednou z nejlepších možností vytápění. Nutností je kvalitně provedená odborná instalace.
Vybíráme podlahu do dřevostavby
Materiálů, které v současnosti můžeme vybrat jako nášlapný povrch podlahy, je nepřeberné množství. Rozhodujícím kritériem při výběru bude místnost, do které povrch instalujeme. V posledních letech se v obývacích pokojích, ložnicích i chodbách dřevostaveb upouští od klasických koberců, linoleí a dlažeb. Jsou většinou nahrazeny dřevěnou či vinylovou podlahou. Jedinečný přírodní materiál – dřevo K dřevostavbám dřevo prostě patří, a to i jako podlahový materiál. Počáteční investice je sice vyšší, ale dřevo je velice odolné proti škrábancům a dalším nehodám. Podlahu vybíráme na několik desítek let dopředu, a proto se vyplatí investice do tvrdších druhů dřev, ideální volbou je dub či jasan. Dubové a jasanové podlahy můžeme položit do všech místností, s výjimkou koupelny, a to i do těch nejvíce namáhaných jako je chodba či kuchyně. Dřevěná podlaha je bezúdržbová, a pokud nás po pár letech přestane bavit její barva, nebo přeci jen dojde k většímu poškození, není problém podlahu přebrousit a přelakovat. Stále oblíbenější vinyl Zásadními vlastnostmi vinylu jsou odolnost vůči poškození stáním nábytku či poškrábáním zvířecími drápky, příjemný materiál na dotyk a při chůzi, snadná údržba. Vinyl je levnější než dřevěná podlaha a poměrně jednoduchý na pokládku. Vinylový materiál je velmi vhodný pro podlahové topení. Výhodou je i jeho stálobarevnost. Oproti dřevěným podlahám má horší zvukoizolační vlastnosti a nevýhodou může být i to, že při poškození nelze obrousit a přelakovat, ale celá poškozená část vinylu se musí vyměnit. Nevýhodou oproti dřevu je i vyšší ekologická zátěž. A jaký materiál zvolit do koupelny? Prioritou pro výběr podlahové krytiny v koupelně je odolnost proti vlhkosti. Funkčnost je věc první, ale nesmíme opomenout ani na náš osobitý vkus a styl. Koupelna je místo určené pro relaxaci, musíme se v ní cítit příjemně. S podlahou v koupelně přicházíme do kontaktu bosými chodidly, a proto je vhodné dbát i na strukturu, kluzkost a teplotu materiálu. Tato kritéria splňuje podlaha vinylová. Měkčený vinyl je voděodolný, příjemný při došlapu bosou nohou, velmi dobře čistitelný a na trhu existuje nepřeberné množství různých přírodních i barevných dekorů. Jak již bylo zmíněno výše, problémem není ani podlahové vytápění. Stále velice oblíbeným materiálem do koupelen je i keramická dlažba, která má podobné vlastnosti jako vinyl. A pokud milujete minimalistické designy, pravděpodobně budete uvažovat i o betonové stěrce. Vždy si ale dávejte pozor na kvalitu provedení. Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv materiál, dobře zvažte, zda můžete kvalitně podlahu položit sami. Pokud ne, obraťte se na odborníky. Neodborným položením se podlaha může trvale znehodnotit.
Světlo v domácnosti
S nastávajícím se zkracováním dne a prodlužováním noci je ideální čas si více říci o tématu světla v domácnosti. Světlo je velmi důležitou součástí našeho života, ovlivňuje náš cirkadiánní rytmus, podporuje imunitní a reprodukční systém, přispívá ke tvorbě důležitého vitaminu D, ovlivňuje ale i naši psychickou pohodu a naše emoce. Naopak tma je potřebná k tvorbě hormonu melatoninu, který je také nazýván hormonem spánku. A jak všichni víme, spánek je důležitý nejen pro naši energii a lepší zvládání stresu, ale také pro tvorbu a regulaci hormonu kortizolu, který upravuje krevní tlak, je spoluzodpovědný za diabetes, zvýšenou chuť k jídlu, osteoporózu a další důležité mechanismy. Světlo v domácnosti není radno podceňovat. Okna - hlavní zdroj světla V domácnosti a interiérech trávíme mnohem více času než naši předci a jak již bylo zmíněno výše, přirozené denní světlo je nezbytné pro psychickou i fyzickou pohodu člověka. Hlavním přirozeným zdrojem světla jsou v interiérech okna. V poslední době je trend velkých oken a světlých prostorů, je to trend skandinávského bydlení, o kterém se můžete dočíst v našem nedávném článku. Okna bychom neměli umisťovat podle katalogového projektu, s vhodným rozmístěním oken by nám měl pomoci projektant či architekt. Obecně platí, že na severní stranu obvykle není potřeba mít moc velkých oken. Velká francouzská okna se často umisťují na stranu jižní, ale je dobré dbát i na důmyslné zastínění, neboť v letních měsících může být světla z jižních oken až nežádoucí nadbytek. S tím souvisí i tepelný komfort. Ideální k zastínění velkých oken jsou venkovní žaluzie nebo rolety, které nejenom perfektně okna zastíní, ale ani horko nepustí dovnitř domu. V ložnici pomocí venkovních rolet můžeme dosáhnout perfektní tmy pro spánek. Střešní okna a světlíky Dalším důležitým prvkem přivádějícím světlo do domu jsou střešní okna. Plocha střešních oken by měla být minimálně 10 % plochy místnosti. Střešní okna přivádějí zhruba dvojnásobek světla než okna klasická. Přirozené světlo lze získat i prosklenými vchodovými dveřmi. Pokud máme zádveří se stříškou, je možné umístit do ní světlík. Světlíky jsou dalším prvkem přivádějícím světlo, a to do různých částí domu. Zvýšení prosvětlení místnosti můžeme dosáhnout ale i použitím lesklých povrchů či průsvitných materiálů. Nejen, že budeme mít světlejší prostor, ale ještě ho i opticky zvětšíme. Umělé osvětlení Výběr umělého osvětlení bychom měli podřizovat místnosti. Do ložnic a dětských pokojů je praktické umístit stmívače, které nám umožní libovolně regulovat intenzitu světla. Naopak do kanceláří a pracovních prostor dáváme světlo, které je intenzivnější, ale neoslňuje. Do kanceláří je také vhodné umístění plnospektrálního osvětlení, v němž jsou do značné míry zastoupeny všechny vlnové délky a připodobňuje tak denní světlo. Lidé se při tomto typu osvětlení lépe soustředí a prokazují lepší pracovní výsledky. Světlu v domácnosti, zejména tomu umělému, se v poslední době věnuje veliká pozornost, neboť se prokázalo, že barevné složky světla na člověka přímo působí. Zejména modrá část světla, která vychází z televizorů, monitorů a displejů, není vhodná večer a narušuje usínání a kvalitu spánku.
Střecha pro dřevostavbu: která je nejlepší?
Je zcela zřejmé, že střecha je jednou z nejdůležitějších částí domu. Hlavní funkcí střechy je bránit povětrnostním vlivům – zejména dešti a sněhu a zamezit jejich prostup do spodních částí domu, kde by mohlo dojít k napadení dřeva plísní či dřevokaznými houbami. Spolu s ostatními částmi obálky domu pak střecha zamezuje vniku slunečního záření, větru, ale také omezuje prostup hluku. Mohli byste se ptát, zda dřevostavba má při výběru střechy nějaká specifika. Nemá. Většina podkroví i u zděných domů je svou konstrukcí v podstatě dřevostavba. Tudíž při výběru střechy pro naši dřevostavbu nemáme omezený výběr. Na čem u střechy záleží Při výběru je nutné dbát na to, aby střešní krytina odpovídala krajinnému a historickému rázu okolí. Je možné, že střecha, která se právě vám líbí, není v lokalitě vaší stavby možná. Uvažujeme tedy estetickou stránku střešní krytiny a dále ekonomickou. V provedení střech a v samotných střešních krytinách jsou velké cenové rozdíly. A v neposlední řadě uvažujeme stránku funkčnosti. Střecha může být jednoplášťová, dvouplášťová a víceplášťová. Jednoplášťové jsou nejčastěji používaným typem u plochých střech. Dvouplášťové a víceplášťové se vyznačují tím, že jednotlivé pláště jsou odděleny větranou vzduchovou mezerou. Důležitost dostatečně dimenzované odvětrávané mezery je, zejména u dřevostaveb, podstatně vyšší než u běžné výstavby. Její dimenze by proto měla být přibližně troj až čtyřnásobkem výpočtových normových hodnot, tedy 100–150 mm. Krytinu vybíráme podle sklonu střechy Druhů a variant střešních krytin je nyní na trhu nepřeberné množství. Vybírat můžeme z krytin plechových, vláknocementových, dále můžeme vybírat pálené či betonové tašky, na rekonstrukci venkovských stavení se hodí šindelové krytiny. Střešní krytinu zásadně vybíráme podle sklonu střechy. V technických materiálech výrobci uvádějí pro jaký sklon střechy se daná krytina hodí, a z toho je při výběru třeba vycházet. Pálená střešní taška je doporučována pro šikmé střechy o sklonu zhruba 22° až 40°, betonové tašky se doporučují u střech se sklonem okolo 22°, střecha vhodná na plechovou krytinu musí mít sklon minimálně 5°. Na rovné střechy se často používají modifikované asfaltové pásy, hydroizolační fólie z PVC a v poslední době jsou stále oblíbenější takzvané zelené střechy. Zelené střechy, nazývány i vegetační střechy, jsou přínosem estetickým a ekologickým, avšak musíme počítat s občasnou údržbou a větší technologickou náročností pokládky. Jednoduchá zelená střecha sestává z bednění střechy, hydroizolaci pomocí asfaltových pásů, drenáže zachycující vodu, roštu zabraňujícímu sesuvu substrátu, ze substrátu a z vhodných bylin a travin. Volba střešní krytiny je nejen u dřevostaveb důležitou součástí obálky domu. Aby střecha byla dlouhodobě funkční, je třeba dbát na kvalitní výběr materiálů a precizní montáž.
Zelená v domácnosti
Zelená barva je barvou přírody, rovnováhy a naděje. Působí uklidňujícím dojmem. Důvod proč tomu tak je vysvětluje fakt, že lidské oko je nejcitlivější na vlnovou délku 555 nm, což odpovídá právě zelené barvě, oko se této barvě tudíž nemusí přizpůsobovat a není namáháno. Pojďme se doma zelenou barvou obklopit, abychom nechali odpočinout zraku a dopřáli potěšení i dalším smyslům. Zelená je i módní záležitost I současný trend zelené barvě přeje. Velice často se kombinuje s barvou bílou, šedou, béžovou či hořčicovou, báječně se hodí k interiérům, kde prim hraje dřevo. Nebojte se ani kombinace s barvou růžovou. Také ve skandinávském stylu, o kterém jsme psali v minulém článku, zelená patří mezi jednoznačné favority, i z toho důvodu, že dřevo a rostliny nás v naší přírodě obklopují téměř na každém kroku. Škála odstínů zelené je velmi pestrá. Od limetkově zelené a jarní zelené, které se hodí zejména do modernějších interiérů, přes mátovou a kapradinovou až po smaragdovou a lahvově zelenou, které výborně podtrhnou rustikálněji zařízené domácnosti a dodají nádech luxusu. Zelená barva podporuje kreativitu a zvyšuje koncentraci, proto se hodí do pracoven a dětských pokojů. Krom tapety na stěně můžeme pořídit zelené křeslo, zelenou stropní svítidlo či stojací lampu, vhodné jsou i doplňky v podobě zelených polštářků, pufů a přehozů. Rostliny přejí oku i duši Rostliny nejen že jsou zelené, tudíž už svou barvou uklidňují, ale ještě ke všemu existuje mnoho rostlin, které jsou vyloženě vhodné do interiéru, neboť nám čistí vzduch. Pro příklad můžeme jmenovat kapradinu ledviník ztepilý. Jedná se o nenáročnou rostlinu, které nevadí jak přebytek, tak nedostatek světla. Vhodné je rostlinu rosit. Na oplátku vám bude udržovat příznivou vzdušnou vlhkost a zbavovat vzduch formaldehydu, toluenu a xylenu. Jako další vhodnou rostlinu do interiéru můžeme jmenovat takzvaný tchýnin jazyk a lopatkovec, které vzduch umí zbavit i benzenu. Antibakteriální účinky má například eukalyptus. Při výběru rostlin je třeba dbát na to, aby měly podmínky odpovídající jejích požadavkům a třeba si je dát pozor na jedovatost pro děti a zvířata. Do kuchyně si můžeme pořídit spoustu bylinek, do dětského pokojíčku nějakou masožravku, a tím zapojit do péče o rostliny i děti, bude je to bavit. Mech No a když jsme u těch rostlin, musíme se zmínit o něčem, co je v bytovém designu čím dál populárnější, a to je mech. Mech nejen že výborně vypadá, dodá interiéru živost, ale také reguluje vzdušnou vlhkost a omezuje hluk. Z mechu se vyrábějí koberce, obrazy či dokonce celé zelené stěny. Je téměř bezúdržbový. A pokud chceme spojit mech a rostlinu, velmi oblíbené a dobře vypadající jsou kokedamy. Jedná se o speciální způsob pěstování rostlin pocházející z Japonska, kdy je rostlina zasazena do kulatého balu zeminy obaleného mechem, který pak může být zavěšen v prostoru nebo volně umístěn na misku.
