Dřevostavby a udržitelnost. Jak moc zatěžují životní prostředí?

Pořizovací cena, vzhled, náklady na vytápění, životnost... To všechno jsou důležité faktory, které bere v potaz každý, kdo si chce postavit vlastní dům. Někteří však k těmto kritériím přidávají ještě pro ně důležitý jeden aspekt, kterým je dopad budovy na životní prostředí. Nabízí se proto otázka, jak moc ublížíme planetě, pokud na ní vybudujeme další dřevostavbu?

Na jedné straně máme dřevo, čistý přírodní materiál, který nemůže být zelenější. Dřevo využívané u dřevostaveb je ovšem ošetřováno tak, aby bylo schopné odolat všem nepříznivým vlivům, k čemuž slouží chemie, a ta už tak zelená není. Můžeme tedy dřevostavbu zařadit do kolonky „udržitelné“?

Materiály šetrné k přírodě

O problematice udržitelnosti můžeme debatovat celé hodiny. Nabízí se totiž otázka, co je vlastně udržitelné? Člověk a jeho činnost to rozhodně nejsou. Pokud se však zaměříme na jádro věci, je nutné si uvědomit, že dřevostavby jsou místem, kde se žije. A to znamená jediné. Stejně jako klasický zděný dům, i dřevostavba musí projít celou řadou stavebních i hygienických norem, díky kterým nebude nijak škodlivá pro ty, kteří v ní žijí. S tím také souvisí fakt, že zároveň nijak nepoškozuje prostředí, ve kterém je situovaná.

A není to jen o samotné nosné konstrukci. I další úpravy dřevostavby využívají v podstatě obdobné materiály jako klasické stavby. Ať už se jedná o sádrokarton či nejrůznější dřevovláknité desky, popřípadě biodesky, OSB desky a další.

Životnost a efektivita

Samozřejmě tu jsou materiály, které jsou vůči životnímu prostředí méně šetrné, a naopak ty více šetrné. Je jasné, že využití klasické skelné vaty udělá z domu o něco méně udržitelný projekt, než pokud je k zateplení využívána izolace na bázi dřevěných vláken.

Zde je ovšem nutné myslet na určité kompromisy, které využití takových materiálů přináší. Ekologičtější materiál do jisté míry znamená o něco méně odolný materiál. Dům, a to i dřevostavba, by měl sloužit řadě generací, a proto je vždy dobré při výběru dbát nejen na to, jak ekologické materiály jsou, ale také jaká je jejich životnost a efektivita. Ekologické sice vždy nutně neznamená horší, nebo méně odolné, ale jsou i materiály, díky kterým bude dům zelený od sklepa až na půdu, ovšem pouze na několik málo desítek let.

Hospodaření s energií a vodou

Udržitelnost budovy ovšem neurčuje pouze to, z čeho byla vyrobena, ale také to, zda spadá do nízkoenergetického či pasivního standardu. To v praxi znamená, že dřevostavba může být vyrobena z těch nejekologičtějších materiálů, ale pokud za rok spolyká tolik energie, že by to vystačilo na provoz několika rodinných domů, nemůže být o udržitelnosti vůbec řeč.

Udržitelná dřevostavba spotřebovává minimální množství energie a má taktéž vytvořen co možná nejudržitelnější způsob hospodaření s vodou. S tím také souvisí fakt, že taková budova během svého života vytvoří jen minimální množství odpadu a znečištění. Skutečně udržitelné projekty se proto snaží pracovat i s využíváním šedé vody, její filtrací a vracení zpět do oběhu.

Udržitelné chování

Závěrem si ještě dovolíme připomenout jeden důležitý faktor, na který řada lidí zapomíná. Dřevostavba může být sebevíc udržitelná, ovšem její ekologický dopad ve velkém závisí na ekologickém chování jejích majitelů.
Ve finále může být tím nejškodlivějším pro životní prostředí kupříkladu mobiliář, kterým dům vybavujete či další věci, které ve svém životě běžně užíváte, ať už se jedná o neekologické vozy s dieselovými motory či nezodpovědné vedení odpadového hospodářství. To všechno jsou detaily, které se ve finále podepisují na rozdílech, mezi skutečně ekologickou dřevostavbou a domem, který je pro planetu zátěží.